Hostivít byl
legendární český vládce
v 9.
století, syn rovněž legendárního Neklana a
podle Kosmy otec
prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje.
Uzavřela se tak éra bájných potomků Přemysla a Libuše.
Jedna z teorií
týkajících se počtu těchto bájných knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v
moravském Znojmě,
ale Anežka
Merhautová tvrdí, že tyto
fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně
moravských údělníků.[1]
Kosmas nenapsal o
Hostivítovi mnoho. Jeden ze zápisů tvrdí, že když se narodila Svatá
Ludmila, Hostivít a Ludmilin otec Slavibor sjednali svatbu mezi svými
dětmi. Tento záznam může odkazovat ke zmínce o procesí neznámé nevěsty v
roce 871,
o kterém píší Fuldské
letopisy.
Hostivít prý měl bratra
Děpolta, který zdědil zem Kouřimskou.
Hostivítovým synem měl
být první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj
I. Jeho potomci sice českým
zemím nevládli na věky věkův,
poslední z rodu Václav
III. byl zavražděn v roce 1306,
ale díky ženám pokračovala rodová linie po přeslici i v dalších
dynastiích, jako byli Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové a Habsbursko-Lotrinská
dynastie.
Jméno Hostivít
zaznamenal ve své Kronice
české Kosmas,
převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka
Palackého. Původ jména lze najít v sousloví vítat
hosty.
Záviš Kalandra uvádí, že
jména sedmi mýtických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů
dnů v týdnu. Hostivít by jako sedmý z nich odpovídal sobotě,
kdy se vítají hosté.[2]
Podle teorie Vladimíra
Karbusického pochází
dvanáct jmen mýtických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku
staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9.
století.[3] V
tomto textu mělo být psáno: Krok’
kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘
neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav
své kroky, Tetha (oslovení
tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a
raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme,
hosty vítáme.[4] Historik
Dušan Třeštík k tomu napsal: "[...] Karbusického objev, vysvětlení Kosmova
seznamu knížat jakožto pozůstatku hrdinské písně o bojích s "Teuty"
(Němci) [...] je stejně tak nápaditý jako absurdní a nezaslouží si proto
ani komentáře." [5]
-
Skočit nahoru↑ Barbara
Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan
Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
-
Skočit nahoru↑ Záviš
Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
-
Skočit nahoru↑ Vladimír
Karbusický: "Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu
evropské kultury", s. 237, Praha 1995 [1]
-
Skočit nahoru↑ Nepřekonatelným
problémem tohoto výkladu je poetická proklamace v češtině adresovaná
údajně Němcům.
-
Skočit nahoru↑ TŘEŠTÍK,
Dušan. Mýty kmene Čechů.
Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 291 s. ISBN 978-80-7106-646-0.
S. 24.
Předchůdce:
Neklan |
 |
Seznam legendárních českých vládců
Hostivít
? |
 |
Nástupce:
? |
[skrýt]Čeští
panovníci |
|
Mytičtí panovníci
(6.–9. století) |
|
|
Přemyslovci
(9. století–1306) |
|
|
Nedynastičtí
(1306–1310) |
|
|
Lucemburkové
(1310–1437) |
|
|
Habsburkové
(1437–1457) |
|
|
Nedynastičtí
(1457–1471) |
|
|
Jagellonci
(1471–1526) |
|
|
Habsburkové
(1526–1780) |
|
|
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918) |
Josef II. (1780–1790) • Leopold
II. (1790–1792) • František
I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand
I. Dobrotivý (1835–1848) • František
Josef I. (1848–1916) • Karel
I. (1916–1918)
Hostivít
le prince tchčque légendaire
Mort
870
Descendants
Bořivoj I.
Pčre
Neklan
Hostivít les légendaires dirigeants tchčques du 9čme sičcle, aussi
le fils du légendaire arc vers le bas et par le pčre Cosmas du
premier documenté Premyslid Borivoje. Ainsi, l'čre des mythiques
descendants de Přemysl et Libuše a été fermée.
Une théorie concernant le nombre de ces princes mythiques est pris
en charge des fresques sur les murs de la rotonde de la Moravie
Znojmo, mais Anežka Merhautova fait valoir que ces fresques
montrent historiquement documentés Přemyslides y compris údělníků
Moravie. [1]
Kosmas n'a pas beaucoup écrit sur Hostivita. L'un des documents
prétend que lorsque St. Ludmila est née, Hostivit et Ludmilin, le
pčre Slavibor, ont organisé un mariage avec leurs enfants. Cet
enregistrement peut faire référence ŕ la mention de la procession
d'une fiancée inconnue en 871, qui est écrite par Fuld's
Chronicles.
Hostivith aurait eu son frčre Děpolt, qui a hérité de la terre de
Kouřimská.
fils Hostivítovým devraient ętre les premiers Bořivoj Přemyslides
historiquement documentés I. Ses descendants, tandis que les pays
tchčques, ils possédaient toujours et ŕ jamais, le dernier du III
Václav. a été assassiné en 1306, mais parce que les femmes ont
continué dans d'autres quenouille lignée dynasties, tout comme le
Luxembourg, Jagellons, des Habsbourg et dynastie des
Habsbourg-Lorraine.
Content
[cacher]
1 Nom pour le nom
2Référence
3Literatura
4 Liens externes
Nom Origine [modifier] modifier la source]
Le nom de Hostivit a été enregistré en Tchécoslovaquie par Kosmas,
et la plupart des historiens du 19čme sičcle, en incluant
František Palacký, l'ont repris. L'origine du nom peut ętre
trouvée dans la phrase pour accueillir les invités.
Záviš Kalandra affirme que les noms des sept princes mythiques
tchčques sont dérivés des anciens noms slaves des jours de la
semaine. Hostivít aimerait que le septičme d'entre eux répondent
au samedi lorsque les invités sont accueillis. [2]
Selon la théorie Vladimíra Karbusického vient douze noms des
figures mythiques de l'histoire tchčque, dont sept princes de
passage slavon (ou vieux tchčque) texte -. Un message Tchčques aux
Francs au 9čme sičcle [3] Dans ce texte doit ętre écrit: Step
'Kazi (Teth) Lubo pense, n'a pas l'intention m'nata voj'n u'ni
mal, nous kr'z avec' Neklan (am) gosti vit, qui est interprété
comme: Arrętez votre Étapes ŕ Tetha (s'adressant ŕ l'époque le
chef des voisins Frank ou occidentaux en général), et pense mieux,
je ne pense pas ŕ la guerre ou au mal, nous franchissons la porte,
nous accueillons les invités. L'historien Dušan Třeštík a écrit ŕ
ce sujet: « [...] découverte Karbusicky, explication liste Cosmas
des princes comme un reste de chants héroďques sur les combats
avec » Teuta « (Allemands) [...] est aussi imaginatif que absurde
et méritent donc aucun commentaire " [5]
Référence [modifier modifier la source]
Sauter ↑ Barbara Krzemieńska-Agnes-Merhautova Dušan Třeštík
"Moravie Přemyslovci dans la rotonde Znojmo", Prague, 2000.
Aller ↑ Záviš Kalandra: "Le paganisme tchčque", Prague 1947
Aller ↑ Vladimír Karbusický: "L'histoire de la République tchčque
dans le contexte de la culture européenne", pp. 237, Prague 1995
[1]
Aller ↑ Un problčme insurmontable avec cette interprétation est
que la proclamation poétique en tchčque serait adressée aux
Allemands.
Aller ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Mythes de la tribu des Tchčques. Praha:
Nakladatelství Lidove noviny, 2008. 291 p. ISBN 978-80-7106-646-0.
S. 24.
Littérature modifier la source]
HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Rumeurs sur les débuts de la nation
tchčque et sur les princes paďens tchčques. Préparation de
l'édition Jan Kočí. Praha: Kočí, 1917. Disponible en ligne. -
chapitre Hostivit, p. 197-212.
Liens externes [edit] modifier la source]
Eduard Petiška - narration sur le château Pšov
Précurseur:
Neklan
Liste des souverains tchčques légendaires
Hostivít
?
Successeur:
?
[hide] Les dirigeants tchčques
Les rčgles mythiques
(VIe-IXe sičcles)
Les premiers dirigeants mythiques (VIe-VIIIe sičcles)
Praotec Bohem • Pas • Libuše
Premyslides mythiques (VIIIe-IXe sičcles)
Přemysl Oráč • Nezamysl • Mnata • Militaire • Vnislav • Křesomysl
• Neklan • Hostivít
Premyslides
(IXe sičcle-1306)
Bořivoj I (872-889) • Spytihněv I (894-915) • Vratislav I
(915-921) • Saint Václav (921-935) • Boleslav I (935-972) •
Boleslav II. (972-999) • Boleslav III. (999-1002) • Boleslav
Chrabry (1003-1004) 1 • Vladivoj? • Jaromir (1004-1012) • Ulrich
(1012-1033) • Jaromir (1033-1034) • Břetislav I (1034-1055) • Le
II Spytihnev. (1055-1061) • Wroclaw II. (1061-1092) • Konrád I.
Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092-1100) • Bořivoj II.
(1100-1007) • Svatopluk Olomoucký (1107-1109) • Vladislav I.
(1109-1117) • Bořivoj II. (1117-1020) • Vladislav I. (1120-1025) •
Sobeslav I. (1125-1140) • Vladislav II. (1140-1172) • Bedrich
(1172-1173) • Sobeslav II. (1173-1178) • Bedrich (1178-1189) •
Konrad II. Ota (1189-1191) • Václav II. (Prince) (1191-1192) •
Premysl Otakar I. (1192-1193) • Jindřich Břetislav (1193-1197) •
Vladislav Jindřich (1197) • Premysl Otakar I. (1198-1230) •
Wenceslas I (1230-1253 ) • Přemysl Otakar II. (1253-1278) • Václav
II. (1278-1305) • Wenceslas III. (1305-1306)
Non-nazi
(1306-1310)
Henry Carinthien (1306) • Rudolf Habsbourg (1306-1307) • Henry
Carinthien (1307-1310)
Luxembourg
(1310-1437)
Jan Lucemburský (1310-1346) • Charles IV. (1346-1378) • Václav IV.
(1378-1419) • Zikmund de Luxembourg (1419-1437)
Habsbourg
(1437-1457)
Albrecht II. Habsbur
|
|
1 Piastovec,
2 vládce vedlejších
zemí Koruny české, 3 vzdorokrál |