http://werszowcy.free.fr/johann-wenzel-z-wchroviste.htm

Coat of arms of Vršovice at the water tower

The corner of Kodaňská and Finská streets

For other places with the same name, see Vršovice (disambiguation).

Vršovice is a district of Prague. All of Vršovice lies within the Prague 10 administrative district. Vršovice is located south-east of the city centre. It borders Vinohrady to the north, Nusle to the south-west, Michle to the south and Strašnice to the east. The name is first mentioned in 1088 in the founding document of the Vyšehrad Chapter. In 1922 the district was incorporated into the city of Prague. It has 107 streets and 1,611 addresses^[1] and has about 38,700 inhabitants.

A train station, Praha-Vršovice (formerly known as Nusle, German: Nusl-Verschowitz), serves this part of the city. There is a shopping centre in Vršovice, called Eden and the Koh-i-Noor Waldes factory, which is a manufacturer of buttons and press-studs. It should not be confused with the Czech company Koh-i-Noor Hardtmuth, one of the world's largest producers and distributors of pencils and office supplies. In a 2016 travel feature about the district, The New York Times identified Vršovice as "one of the capital’s 'it' neighborhoods."^[2]

Contents

SportEdit

There are two professional football teams in the area: SK Slavia Prague and Bohemians 1905. Slavia uses the Eden Arena, which is the largest football stadium in the Czech Republic and Bohemians 1905 the Ďolíček Stadium. There are also teams playing in the lower leagues, for example SK Union Vršovice.

ChurchesEdit

There are two Roman Catholic churches, St. Wenceslas Church, completed in 1930, and one dedicated to St. Nicholas which dates from 1374. Since 1930 there has been the Hus' House which has also included a theatre in the past.^[3]

GalleryEdit

Svatopluk Čech Square and St. Wenceslas Church

St. Nicholas Church from 1374

Hus' House of the Hussite Church

Koh-i-Noor factory

Eden Arena, home to SK Slavia Prague

ReferencesEdit

1. ^ Část obce Praha - Vršovice

2. ^ O'Shea, J., "Five Places to Go in Prague", The New York Times, Sep 22, 2016.

3. ^ History of the Hussite Church, husuvsbor.cz, retrieved 14 November 2013

Vršovice

(přesměrováno z Praha-Vršovice)

Vršovice

část obce a katastrální území hl. města Prahy

Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava

kód katastrálního území:

732257

připojení k Praze:

1922

městská část:

Praha 10

správní obvod (pověřený úřad):

Praha 10

městský obvod:

Praha 10

počet územně tech. jednotek:

základní sídelní jednotky:

katastrální výměra:

2,94 km²

obyvatel:

35 787 (31. 12. 2015[1])

hustota zalidnění:

12 172 obyv./km²

zeměpisné souřadnice:

50°4′5″ s. š.,14°27′44″ v. d.

Tento článek je o čtvrti v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Vršovice (rozcestník).

Vršovice (německy Werschowitz) jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Královskými Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 1902–1921 městem.

Obsah

[skrýt]

· 1Historie

o 1.1Vývoj počtu obyvatel

o 4.3Související články

o 4.4Externí odkazy

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak Vršovic na vršovické vodárenské věži

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311–1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.

Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmerové vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděli moderní metody zemědělství, štěpařství, založili sady, vinice, dbali na rozvoj manufaktur a také štědře podporovali kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.

Od roku 1871 prochází územím Vršovic železniční trať postavená společností Dráha císaře Františka Josefa, ale železniční stanice zde vznikla až roku 1882 a dlouho nesla jméno sousedních Nuslí; současný název Praha-Vršovice obdržela za protektorátu.

V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město (24. listopadu získávají městský znak). Počátkem roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

1840

1860

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

900

2400

Největší nárůst počtu obyvatel proběhl po roce 1950, kdy byl postaven soubor budov v linii Eden – náměstí Kubánské revoluce (dnes Kubánské náměstí). Do sídliště Vlasta, stavěného od roku 1972, byli přestěhováni obyvatelé středočeské obce Milovice (zhruba 3 500 lidí, většinou vojáků a rodinných příslušníků), kteří byli vystěhováni ze svých původních domovů v souvislosti s umístěním okupačních sovětských vojsk po invazi v roce 1968.^[3]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

· Dělnický spolek Kruh (1873) - pro podporu v případech „neschopnosti k práci“

· Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)

· Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)

· Občanská záložna - Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Barokní kostel svatého Mikuláše

Vršovický Husův sbor

Zajímavé budovy[editovat | editovat zdroj]

· Husův sbor - moderní kostel Církve československé husitské z roku 1930 postavený podle projektu Karla Truksy jako první stavba v Praze z předpjatého betonu. Kostel byl vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je Pavel Janák. V suterénu budovy sboru se nachází sál, kde účinkuje soubor divadla MANA.

· Kostel sv. Václava na Náměstí Svatopluka Čecha – vrcholné funkcionalistické dílo od architekta Josefa Gočára z let 1929 - 1930. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře Čeňka Vosmíka.

· Kostel sv. Mikuláše z roku 1374, původně gotický kostel, barokně rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028.

· Budova občanské záložny na Vršovickém náměstí - secesní stavba od arch. Balšánka z roku 1911 – dnešní Česká spořitelna

· Vršovický zámeček - tzv. Rangherka

· Továrna Koh-i-noor Waldes je výrobcem knoflíků a patentek.

· Vršovická rafinerie na cukr a sirob - v Petrohradské ulici

Sport[editovat | editovat zdroj]

Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians Praha 1905.

Parky[editovat | editovat zdroj]

· Heroldovy sady

· u nádraží Praha-Vršovice

· náměstí Svatopluka Čecha

· mezi ulicemi Bělocerkevská, 28. pluku a Konopišťská

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Dům č. p. 582 na rohu ulic Kodaňská a Finská

Továrna Koh-i-noor

Budova Ministerstva životního prostředí u Vršovické ulice

Fotbalový stadion Slavie v Edenu

Fotbalový stadion Ďolíček, kde sídlí Bohemians Praha 1905

Rezidence Havlíčkovy sady u Otakarovy ulice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

1. Skočit nahoru↑ Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.

2. ↑ Skočit nahoru k:^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 62.

3. Skočit nahoru↑ Informace o sídlišti Vlasta

Literatura[editovat | editovat zdroj]

· ŠPLÍCHAL, Bedřich. Paměti obce vršovické u Prahy : Vydané na oslavu povýšení obce této na město r. 1902. Praha : Městské zastupitelstvo, 1902. Dostupné online.

· ŠPLÍCHAL, Bedřich. Kostel sv. Mikuláše ve Vršovicích : K 900letému jubileu r. 1928. Praha : Občanská záložna, 1928. Dostupné online.

· PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

· Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Slovníkové heslo Vršovice ve Wikislovníku

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vršovice ve Wikimedia Commons

· Katastrální mapa Vršovice na webu ČÚZK

· Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa z roku 1841

· Městská část Praha 10

· Místopisné informace na serveru ministerstva vnitra

· Vrsovice.com - vršovický portál

· Galerie historických fotografií a pohlednic - Facebook stránka